Tyrkysové štěstí

10. listopadu 2018 v 12:49 |  Tema Týdne
Můj newyorkský kamarád často mění barvu vlasů, normálně si je však lidé barví na 'přírodní odstíny', on se vydal jiným směrem, ale pro oslí můstek k aktuálnímu Tématu Týdne to nehraje žádnou roli. Vlastně, těch můstků se mi tu z nenadání zjevilo několik, tak se pokusím to srozumitelně sepsat.

Vlasy, "změna je život", uslyšíte poměrně často pokud razantně změníte svůj účes, aspoň tak mi to připadá, ale můj kamarád tomuhle rčení dal úplně jiný rozměr, brzy totiž pochopíte, že to k němu patří a na každou změnu se těšíte, přistihl jsem se, že pokud se nepřebarví víc jak tři měsíce, začne mě jeho vzhled nudit, což během týdne vyřeší, protože sám to vnímá úplně stejně.



Ale tyhle barevné 'avantýry', ano Češi jsou schopní brblat i na tohle, jsou jen vyústěním jednoho životního příběhu a tak vlastně začínám jakoby od konce. Kamarád totiž nebyl vždycky takový, vždycky trochu výstřední, ale obvykle si držel svou vrozenou barvu, jenže jak šel čas od punk rockového rebela se vypracoval na krále elektronické hudby (ten král je slovní hříčka jeho jméno totiž připomíná přezdívku faraona a taky občas na vystoupeních mívá korunku, rád si hraji slovíčky), od jeho punk rockové desky uplynulo 10 let, někdy se to nezdá jako nijak zvlášť dlouhá doba, ale někteří za ni dokáží prožít víc než dost, dost na jeden jediný život. Na starších fotkách byste ho těžko poznávali, tak se hodně změnil.

Chci vám tenhle příběh vyprávět, protože sám teď kráčím za podobnou změnou a on mě v ní povzbuzuje a patří mezi mé vzory jak celou tu situaci zvládat, díky němu se cítím silný a nechápejte mě špatně, to že zmiňuji jeho 'desky' (výraz, který s BFF používáme pro jakákoliv hudební alba nejen pro vinily, prostě hudební kolekce v plném rozsahu) nejde o klasický 'fanský vzor' skrze celebritu, osobně se známe (nebudu vám tu vyprávět pikantnosti se soukromí, ale vlastně to co je veřejné, proč to osvětlím) a vlastně pořád mne postrkuje vpřed, docela skvělý pocit po těch letech, co mi doma shazovali sebedůvěru, ale o tom později.

Naše společné jmenovatele jsou to, že na začátku cesty u nás obou stála nemožnost být sám sebou, u něj podpořená tragedii, když mu bylo deset, jeho otec spáchal sebevraždu. Kamarád vždycky chtěl dělat hudbu (já se snažím psát, hlavně povídky), hrál v několika kapelách, některé vedl, ale už tehdy se potýkal s problémy a často byl nucen ke kompromisům, zdánlivě tolerantní společnost má své stinné stránky, o to horší je, že vám tehdy (ne moc dávno) nikdo do očí a nejspíše ani dnes neřekne "Nebudu s vámi spolupracovat, protože jste gay" ale horká kaše narůstá skrze jednání oklikou a intrikami za zády, dneska se to asi moc nezměnilo, přece je nekorektní někoho odmítnout kvůli orientaci že… no zkrátka a dobře bylo často lepší orientaci tajit, aby vůbec člověk album vydal bez menších problémů, u nezávislých a téměř neznámých umělců je tenhle problém mnohem zásadnější, jakmile se proslavíte asi vás nemusí pálit, že jste 'openly gay'… nebo, že vůbec gay jste, máte přece peníze, vydáte album u vlastní společnosti není potřeba se 'doprošovat'… no, tohle přispělo k rozpadu kapely, která se navíc snažila být upřímná ve své tvorbě, mnozí trable s tím neustáli, ale život samostatného sólového nezávislého umělce taky není med, raději mlčet, nebýt sám sebou, všechny neúspěchy, na konec si prošel i obdobím drog a alkoholu…

V září tomu byly 3 roky, kdy je zcela čistý, hrdě se k tomu přiznal na své sociální síti (také uvedl, že bude tam a tam na té akci a každý, kdo bude chtít si s ním promluvit a potřebovat skrze to pomocnou ruku nechť ho vyhledá, že rád vypoví svůj příběh a třeba v něm někdo najde inspiraci pro ten svůj vlastní) a mě náhle mnoho věcí začalo dávat smysl. Jsem velmi empatický čtu mezi řádky a tohle mi dodalo poslední kusy skládačky. Jednak v mých očích stoupl náš společný přítel, který nás dokonce seznámil, protože mi došlo, že ten byl s tímto mužem před, během i po tomto nejhorším období a přispěl k jeho 'uzdravení' (nebyl sám kdo při tomto člověku stál) a došlo mi co vlastně tím naším seznámením chtěl říct. Základem totiž všeho bylo 'popírání sebe sama', to tiž vede do pekel. A já jsem byl taktéž nucen ( a rodinou stále jsem) popírat kdo jsem, jo myslím si, že kdybych pil alkohol, tak je ze mě alkoholik, fakt ty stavy deprese mi dávají zabrat a od hledání útěchy na dne skleničky mě ochraňuje, že nepiji, nechutná mi to.

Newyorčanovo přiznání ve mně vyvolalo nutkání chodit, chodil jsem po pokoji sem a tam a přemýšlel, do svých alb dává umělec kus sebe, pokud rozumíte textům souvislosti se vám dokreslují, umím si přehrávat hudbu v hlavě, nachodil jsem snad míle a vyvodil jsem závěry, které jen podpořily, co jsem si myslel dávno a utvrdily mě v tom, že činím správně, když jdu po té své cestě… zastavil jsem se a zvedl obočí, 2 roky jdeme po stejné cestě, podobné příčiny i následky, stejná podstata.

Kamarád je snadněji čistý, protože už nedovoluje, aby mu někdo zamezoval být sám sebou. Občas mi připadá, že se nemůže nabažit, temně fialové nehty se třpytkovým lakem, síťové tričko a korunka na vystoupení… už jsme viděli i růžové tričko, světle modré nehty a neonové vlasy… někdy se utrhne ze řetězu a je bláznivý… jako když koně konečně pustíte na pastvu… nebo psa z kotce… já to chápu, po těch letech se může chovat jak se cítí a být tím čím je. Z toho ale zase je prostě chlápkem s tmavě modrými vlasy a černými nehty…

Mám na něm rád, že zásadně nikdy komu nepodsouvá své postoje, ale naprosto kašle na to co si myslí ostatní, no co tak album vyjde jen elektronicky, má své malé studio kde ho nahraje, hlavní je být sám sebou a tak jak se cítí, i když to znamená odmítnutí nebo malou účast, hudba je pro lidi ne pro peníze, dělá to o čem snil odmala, když v osmi složil první skladbu měl už nejspíš jasno. Všechny tyhle zkušenosti, vše co prožil ho mnoho naučily, snaží se to šířit dál, proto o tom otevřeně hovoří a své poznatky převádí do obecných rovin. Sám těžko poznává člověka, který před 10ti lety napsal to první vydané album, ale nechává kolekci na stránkách, bylo pro něj velmi terapeutické a snad může být i pro jiné, navíc vidí ten kus cesty, kterou ušel.

On je dnes vegetariánem, nekouří, abstinuje a nebere drogy (já s ním celý víkend bydlel v RnB tak jsem si jistý, to pro šťourali) a nabádá k toleranci, nesnáší jakékoliv omezování toho 'bytí sám sebou' (+ americký patriotismus, patriotismu = slovo jehož význam Čech nezná, neurazte já vám na tu iluzi neskočím) a nezištně podává pomocnou ruku, všem, kteří to potřebují, pochopil moc důležité věci… boj který vyhrál a prošel tak touhle ohromnou změnou byl ale vlastně bo sám sebou… společnost je stála stejná, nebo se mění velmi pomalu, kamarád změnil myšlení. Ta změna ho stála určitě nějaké přátele, ale získal jiné a lepší a žije spokojený život, bez většího trápení, klidně si dá vodu místo alkoholu nemusí totiž hledat falešné útěchy, prostě jde a udělá co cítí…

Teď, když jsem ušel kus své vlastní cesty, odprostil se od svých vlastních závislosti a stále úspěšněji dokáži na vzdor okolí být sám sebou a znám víc souvislostí, chápu jak je onen člověk silný a vím, jak je důležité a dobíjející baterky, když ve vás někdo věří. Poznávám na vlastní kůži jak zásadní je pro lepší život bez depresí a bolesti, když začnete být sami sebou. Moje tyrkysové (teď temně modré) štěstí mě vzalo za ruku a zvedlo z bláta a řeklo: Běž a buď sám sebou, změň se, změna je život a pokud ho chceš žít na plno, musíš žít ten svůj. A tak procházím svou změnou a je mi stále lépe a lépe… to by bylo, od časté změny barvy vlasů, přes drogy až k… my mystici říkáme: Skrze utrpení dojdeš osvícení, ale obávám se že tenhle pojem moc lidí chápe dnes naprosto jinak a česká společnost v něm vidí 'náboženské kecy'…. A na některé věci prostě slova nestačí.



Upozornění blog bude s rokem končit, nový projekt se rozjede na nové adrese. Toto je poslední řádný článek, následující budou vypadat tak, že zde uveřejním perex nebo úvod a po kliknutí na "Číst víc" budete přesměrováni na novou adresu.

www.donewyorku.blogspot.com
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Meduňka Meduňka | Web | 11. listopadu 2018 v 17:56 | Reagovat

Ty o svém kamarádovi často a tak hezky píšeš, že jsem si ho musela vygooglovat, i zelený vlasy měl, bezva! :D Vypadá jako správňák :-D
A bezva, že je ti inspirací pro tvojwe vlastní změny a víš co? Výběr tě nemine!

2 thebedlam thebedlam | 11. listopadu 2018 v 18:04 | Reagovat

[1]: Sluníčko já nikdy neřekl jeho jméno :) Jsi zlatá, moc děkuji za výběr

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama