On neexistuje!

Dnes v 11:51 |  Tema Týdne
Paní učitelka z New Jersey prozradila prvňáčkům, že Santa neexistuje, už se do školy nevrátí, zprávu převzaly i Novinky.cz, já ležel v posteli a přemýšlel jsem nad tím vším, pročítaje si komentáře pod článkem. Kladl jsem si různé otázky, třeba jako udělala paní učitelka dobře? A došel jsem k názoru, že v žádném případě dobře neudělala, jelikož na to nemá právo. A teď mě ukamenujte, ale nejprve bych se vám to pokusil vysvětlit.
 

TOP 5: Bonus – o Američanech

Neděle v 11:31 |  Mých Top 5
Cestou domů mi napadl jeden článek tak vám ho sem vysypu, třeba se vám bude hodit při cestě do Států nebo se prostě jen pobavíte nebo tak něco, TOP 5 bonusových faktů, které se týkají Američanů a možná jste je nevěděli.


O krok blíže k domovu

Pátek v 14:10
Teď když jsem o další větší krok blíže k návratu domů a končí jeden z pro mě nejnáročnějších roků vůbec, si dovoluji malé ohlédnutí. Předběžné datum "září 2019" je pro mě klíčovým bodem z mnoha důvodů a vidím, že plno lidí (ani v mém blízkém okolí) si neuvědomují kolik práce a energie mě tohle všechno stálo a jak dlouho cestu jsem musel ujít, protože někdy ty zdánlivě malé krůčky prostě nejsou tak vidět jako ty obrovské. Váhu však mají oba druhy.

Někam jet, někam jít, něco si zařídit, je pro většinu osob naprosto normální a přirozená věc, pro těžce slabozrakého člověka může být splnění snu v podobě navštívení nějakého místa velká výzva, kdy našetřit si peníze prostě nestačí. Zvlášť, když vám doma vtloukají do hlavy, že jste mentál, co se o sebe do budoucna ani nepostará a vždy bude muset s někým žít a všude bude muset mít nějaký doprovod a k samostatnosti vás nevedou.
 


Recenze: All Male, All Nude

4. prosince 2018 v 12:19 |  Postřehy
Vánoce u mě letos zaklepaly brzo, znamenaje, já už dostal dárky nebo tedy aspoň od těch, kdo mě berou a vidí jako to / kdo jsem skutečně a dle toho taky obsahy balíčků vypadaly, dál už bude jen doma formalita, co si hraje na Vánoce. Rozhodl jsem se vám ukázat, kdo tedy vlastně, co mi zaklepalo na duši s pokusem otevřít vrátka od fochu s nápisem Vánoční nálada… sexy, neobyčejný, trochu extravagantní… kluci z Atlanty.

Každý rok máme s nejlepším kamarádem M. Vánoční setkání v naší oblíbené kavárně, rád se s ním dělím o své radosti i strasti a podělil jsem se s ním o své americké kamarády, ti jakoby se rozhodli, že já prostě Vánoce mít rád budu a buď šlo o skvělou náhodu nebo to geniálně vykoumali naschvál, já bych se vsadil, že se domluvili, ale kdo ví. Zaslali nám dárky totiž křížem a výsledkem tedy bylo, že jsme se prostě museli sejít a přestože oni zde být nemohou měli jsme s kým svou radost sdílet, když jsme si dary vyměnili a směli využít nabídnutou možnost udělat si skvělé odpoledne. Chodíme do roky do kavárny s výhledem na město, ale sedáváme v rohovém 'boxu' u steny, kde máme své soukromí, už se tam cítíme jak doma…. Oba jsme letos dostali dárek stejný… třeba zajímavý nápad i pro vás?

Vzkaz všem co se bojí být sami sebou

25. listopadu 2018 v 15:52
Vzkaz všem co se bojí být sami sebou a myslí si, že to co a kdo jsou musí zůstat tím, co o nich nikdo neví.

"Na počest Trans Day of Remembrance postuji tuto akustickou verzi mé skladby Surrender z nového alba Into the Light. Napsal jsem tuto píseň pro mého drahého přítele, který je mladý trans člověk v části světa, kde je skoro nemožné být OUT jako transgender osoba. Setkal jsem se s ním osobně minulý rok na začátku turné, ale většinou si píšeme skrze mail. Jeho rodina odmítá uznat, že je trans, říkají, že trans lidé jsou zrůdy a hanba. Minulý rok mi napsal v obzvlášť těžkém čase, říkal, že chce prostě být mrtvý. Napsal jsem pro něj tuto píseň doufaje, že mu přinese trochu útěchy a dovolí mu vědět, že je dokonalý, úplný a správě tak jak je... jako jsme my všichni.

TDoR je poctou památce trans lidí, kteří ztratili svůj život kvůli transfobním zločinům z nenávisti. Trans lidé po celém světě jsou nepřiměřeně cíleni jako oběti nenávistných zločinů. Musíme povstat abychom chránili naše bratry a sestry.

S láskou
Corey"

Neočekávaný závěr

23. listopadu 2018 v 11:09
První část vyprávění najdeš tady, doporučuji přečíst nejdřív a pak pokračovat zde.

Ve čtvrtek odpoledne jsem se nerozhodnutě mračil na aplikaci v mém mobilu, která mi pomáhá vědět, kde je právě jaký čas, jelikož jsem si uvědomil, že 7:00 pm v NYC u nás znamená 1:00 am a že já určitě nevydržím čekat až si rádio ten rozhovor na dá na SoundCloud a prostě musím ho slyšet LIVE. Jaký rozhovor? No zmiňovaný kamarád se chystal do tamního rádia a minulý rok to bylo tak super, prostě jsem si nedokázal představit, že počkám…

Transgender Day of Remembrance

20. listopadu 2018 v 13:48 |  Tema Týdne

Uctění památky obětí transfobie - Transgender Day of Remembrance

Od roku 1999 patří 20. listopad vzpomínkám na oběti transfobie, anglicky: Transgender Day of Remembrace, myslíme si, že v tento den by se člověk měl zastavit a věnovat aspoň chvíli podstatě, smyslu a důvodu proč byl TDoR vyhlášen.
Víte, je lehké mávnout rukou a říct, to se mě netýká, ale vlastně ani tak nejde o to, že se tu bavíme o transgender lidech, zemřeli, jelikož byli jiní, ať už je zavraždila osoba, jenž nebyla duševně úplně v pořádku či spáchali sebevraždu kvůli přístupu okolí či dokonce rodiny. A to by se nemělo dít nikomu.

(že zrovna tento týden je TT, kterého se to velmi dotýká skze pokusy co nejlépe tajit ze studu...)


Napsal mi písničku

19. listopadu 2018 v 17:06
Hledal jsem něco třeba pikantního, něco co o mě nikdo neví, tohle téma vybízí k tomu, aby se člověk pořádně předvedl a tak se mi ho nechce odfláknout, protože jde o šanci ostatní něčím pořádně zaujmout, ale v hlavně mi zní jediná věta "Napsal mi písničku, kristapána, on mi napsal písničku!" Moje stydlivá a velmi skromná část na mě volá "To nemůžeš! Budou si myslet, že se vychloubáš!" Jiná zase argumentuje, že bych právě o tom mluvit měl "s pokorou a úctou, s patřičnou schopností… tohle přece jentak někdo zažije." A s TT to úzce souvisí, jelikož nikdo v mém okolí o tom neví... jak jsem psal, máma ignoruje cokoliv, co jen zaváním tím, že by to mohlo bořit její představy a kašle na to, že její realita, skutečnosti vůbec neodpovídá, spíš by zuřila než že by mi to přála, tak jsem s rodinou o tom nemluvil...

Halloween vs. Dušičky (editováno)

4. listopadu 2018 v 11:45 |  Tema Týdne
Vždycky mi připadá úsměvná tahle každoroční diskuze, klidně si troufnu říct, že je živena českou náturou, kterou obsahuje věčné stěžování si a remcání. Už kolik let mi na tváři kouzlí úsměv naprostá zbytečnost téhle dementní hádky, ale tak veselo být musí, kdyby na chleba nebylo, že? Teď jsem asi urazil některá ega, za což se omluvám, ale pokuste se prosím mě vyslechnout.


Bohnický hřbitov

13. října 2018 v 12:14 |  Zápisky

Někomu snad mohu připadat divný, když se dozví nebo si všimne, že o smrti přemýšlím poměrně dost často, já ale na tom neshledávám nic špatného, smrt patří k životu. Věta, kterou teď pronesu vyzní možná trochu prapodivně, ale prosím nic v tom nehledejte, mám rád hřbitovy. Jo, mám. Asi pro jejich typickou atmosféru, která přispívá k hlubšímu rozjímání. Měly by mě možná děsit, možná bych tam měl být deprimovaný a smutný, když chodím a pročítám si nápisy na všech těch pomnících, avšak až takhle tato místa na mě nepůsobí.

Kam dál